Brief Description
कासीसं द्वे निशे मुस्तं हरतालं मनशिलाम् ।कम्पिल्लकं गन्धकं च विडङ्गं गुग्गुलुं तथा ॥
सिक्थकं मरिचं कुष्ठं तुत्थकं गौरसर्षपान् ।रसाञ्जनं च सिन्धूरं श्रीवासं रक्तचन्दनम् ॥
इरिमेदं निम्बपत्रं करञ्जं सारिवं वचाम् ।मञ्जिष्ठा मधुकं मांसीं शिरिषं लोध्र पद्मकम् ॥
हरीतकीं प्रपुन्नाटं चूर्णयेत् कार्षिकान् पृथक् ।ततस्तच्चूर्णमालोड्य त्रिंशत्पलमिते घृते ॥
स्थापयेत् ताम्रपत्रे च घर्मे सप्तदिनानि वै ।अस्याभ्यङ्गेन कुष्ठानि दद्रुपामाविचर्चिका :॥
शूकदोषाः विसर्पाश्च विस्फोटाः वातरक्तजाः ।शिरःस्फोटोपदंशाश्च नाडीदुष्टव्रणानि च ॥
शोथो भगन्धरश्चैव लूताः शाम्यन्ति देहिनाम् ।शोधनं रोपणं चैव सवर्णकरणं घृतम् ॥
दी-अधुना कासीसाद्यघृतविवरणमाह-कासीसमिति । कासीसं द्रव्यविशेषं भस्मवदल्पमृत् अस्य भेदः पुष्पकासीसं, तच्च किञ्चित् पीतम् , द्वे निशे हे हरिद्रे, कम्पिल्लको रोरीशब्दवाच्यो वृक्षविशेषः, कम्पिल्येत्यपरे, सिक्थकं मधूच्छिष्टं, रसाञ्जनं दार्वी क्वाथोद्भवं, सिन्धूरं प्रसिद्धं श्रीवासं निर्यासद्रव्यं रालशब्दवाच्यं, इरिमेदो विट्खदिर ओजशब्दवाच्यः करञ्जो बृहत्करञ्जो वृक्षविशेषः लोके चोला इति प्रसिद्धः । सारिवा आस्फोता 'आफोई लोके; मांसी गन्धमांसी जटावद्विटपः, पद्मकं पद्मकाष्ठं, प्रपुन्नाटं चक्रमर्दबीजानि, एतानि पृथक् कर्षप्रमितानि चूर्णीकृत्य त्रिंशत्पलपरिमिते घृते आलोड्य ताम्रपात्रे निधाय धर्मे धारयेत् यावत् सप्त दिनानि भवन्ति । एतच्चाद्रवाग्निसिद्धं सूर्यपाकसंज्ञमिति बोद्धव्यम् । अस्मत्संप्रदाये तु कल्कार्हं द्रव्यं कल्कीभूतं कृत्वा चतुर्गुणेन पानीयेन सह घृतं विपाच्य पश्चात् प्रक्षेपयोग्यं द्रव्यं चूर्णीकृत्य तत्र प्रक्षिप्यालोड्य धर्म सप्तदिनं यावद्धारयेत् एवं सिद्धो भवति । कल्कार्थ द्रव्यं यथा-हरिद्रामुस्तरक्तचन्दनेरिमेदनिम्बपत्रकरञ्जसारिवावचामञ्जिष्ठामधुमांसीशिरीषलोध्रपद्मकहरीतकीप्रभृतिकं शेषं प्रक्षेपार्थ ज्ञेयम् ॥ ५१-५७ ॥
गू०-कासीसं प्रसिद्धं, द्वे निशे हरिद्राद्वयं, रसाञ्जन्ं दार्वी क्वाथोद्भवं प्रसिद्धं, शिरीषं प्रसिद्धं, पद्मकं पद्मककाष्ठं, प्रपुन्नाटं चक्रमर्दस्तस्य बीजानि, एतान् पृथक् कर्षमितान् त्रिंशत्पलमिते घृते ताम्रपाने घर्मे सप्तदिनं स्थापयेत् ॥ ५१-५७ ॥
कासीस, हल्दी, दारुहल्दी, नागरमोथा, हरताल, मनसिल, कमीला, गन्धक, बायबिडंग,गूगल, मोम, काली मिर्च, कूठ, तूतिया, सफेद सरसों, रसौत (अथवा सुरमा), सिन्दूर, श्रीवास (राल या तारपीन), लाल चन्दन, गन्ध खदिर (खैर), नीमके पत्ते, करंजवा, सारिवा, बच, मजीठ, मुल्हैठी, जटामांसी, सिरस, लोध, पद्मक, हरड और पंवाड । प्रत्येकका ११-१॥ तोला चूर्ण लेकर उसे १॥ सेर घीमें मिलाकर तांबेके बर्तन में भरकर ७ दिन तक धूपमें रक्खा रहने दें।
इसकी मालिशसे कोढ़, दाद, खुजली, विचर्चिका, शूकदोष, विसर्प, वातरक्त के विस्फोटक, शिरके फोड़े, उपदंश, दुष्टघाव, नाडीव्रण (नासूर), सूजन, भगन्दर और मकड़ी के जहर का नाश होता है।
यह धी शोधक, रोपण (घावको भरने वाला) और त्वचाके रंगको ठीक करनेवाला है।
| Sl.No | Raw Material | Variant | Ratio | Quantity Required for 1000g | Unit |
|---|
| Rasa | |
|---|---|
| Guna | |
| Veerya | |
| Vipaka | |
| Prabhava | |
| Anupanam | modal-content |
| Sl.No. | Disease Factor | Name of the combination | Form of the combination | Reference | Combination products | Procedure |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | कुष्ठम् - Kushtha | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 2 | पामा (Pama, White/dull white/yellowish black | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 3 | विचर्चिका (Vicharchika, Skin disease characte | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 4 | शूकदोषम् - Shukadosham - Disease spectrum with lesions in Penis | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 5 | विसर्पम् - Visarpam - Disease spectrum which spreads fast internally and externally, in the form of boils, tumors, infection and inflammation including Cancers, sepsis, Gangrene, infections | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 6 | विस्फोटम् - Visphota, Disease spectrum with vesiculobullous formation, fever, burning sensation- Bullous Pemphigus, Herpes Zoster, Genital Herpes, Chicken pox, Dermatitis herpetiformis, Epidermolysis bullosa, Hand, foot and mouth disease) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 7 | उपदंशम् - Upadamsham - Disease spectrum with penile lesions | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 8 | नाडीव्रण - Nadivruna - Diseases with sinus. Sinus is a blind track leading from the surface down to the tissues. There may be a cavity in the tissue which is connected to the surface through a sinus. The sinus is lined by granulation tissue which may be | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 9 | दुष्ट व्रणम् (Dushta Vrunam, Non healing ulcers with pus, vitiated blood, bad odor, discharge) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 10 | शोथम् (Shotham , Inflammatory Edema) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 11 | भगन्धर (Bhagandara, Anal fistula or diseases | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 12 | लूता विष (Luta visha, Spider poison), Spider bites) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 13 | व्रण रोपण (Vruna Ropana, Wound/Ulcer healing) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 14 | व्रण शोधन (Vruna shodhana, wound cleansing or ulcer debridement medicines)) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 15 | सवर्णकरणम् (Savarnakaranam) | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 16 | दद्रु - Dadru - Skin Disease spectrum with elevated, reddish , pruritic papules arranged in circular manner. | कासीसाद्य घृतम् (Kaseesadya Ghrutam) | शा.म.९/५१ | |||
| 17 | शिरःस्फोटम् (Shira sphotam- Boils of the head) | कासीसाद्य घृतम् (Kasisadi Ghrutam) | शा.म.९/५१ |
| Disease Factors |
|---|
| Type | Operator | Value | Unit | Frequency | Duration | Comment |
|---|