Brief Description
च.चि.१/१/५८
यथोक्तगुणानामामलकानां सहस्रं पिष्टस्वेदनविधिना पयस ऊष्मणा सुस्विन्नमनातपशुष्कमनस्थि चूर्णयेत्|
तदामलक सहस्र स्वरस परिपीतं स्थिरापुनर्नवाजीवन्तीनागबलाब्रह्मसुवर्चलामण्डूकपर्णीशतावरीशङ्खपुष्पीपिप्पलीवचाविडङ्ग
स्वयङ्गुप्तामृता- चन्दनागुरु मधुक मधूकपुष्पोत्पल पद्म मालती युवती यूथिका चूर्णाष्टभागसंयुक्तं पुनर्नागबला सहस्रपल स्वरस परिपीतमनातपशुष्कं द्विगुणितसर्पिषा क्षौद्रसर्पिषा वा क्षुद्रगुडाकृतिं कृत्वा शुचौ दृढे घृतभाविते कुम्भे भस्मराशेरधः स्थापयेदन्तर्भूमेः पक्षं कृतरक्षाविधानमथर्ववेदविदा, पक्षात्यये चोद्धृत्य कनक रजत ताम्र प्रवाल कालायस चूर्णाष्टभागसंयुक्तमर्धकर्षवृद्ध्या यथोक्तेन विधिना प्रातः प्रातः प्रयुञ्जानोऽग्निबलमभिसमीक्ष्य, जीर्णे च षष्टिकं पयसा ससर्पिष्कमुपसेवमानो यथोक्तान् गुणान् समश्नुत इति||५८||
भवन्ति चात्र-
इदं रसायनं ब्राह्मं महर्षिगणसेवितम्| भवत्यरोगो दीर्घायुः प्रयुञ्जानो महाबलः||५९||
कान्तः प्रजानां सिद्धार्थश्चन्द्रादित्यसमद्युतिः| श्रुतं धारयते सत्त्वमार्षं चास्य प्रवर्तते||६०||
धरणीधरसारश्च वायुना समविक्रमः| स भवत्यविषं चास्य गात्रे सम्पद्यते विषम्||६१||
(इति द्वितीयं ब्राह्मरसायनम्)
चक्रपाणि टीका
पिष्टस्वेदनविधिनेति यथा पिष्टकं तोयपरिपूरितपात्रोपरिदत्ततृणादिसंस्थितं स्वेद्यते, तथा तत् स्वेदनीयमित्यर्थः| स्वरसपरिपीतमिति स्वरस
भावितम्| ब्रह्मसुवर्चलाद्यौषधान्यायुर्वेदसमुत्थानीये वक्ष्यमाणानि| युवतिः नवमालिका| अष्टमो भागोऽष्टभागः| क्षुद्रगुडाकृतिमिति फाणिता
कृतिम्| अर्धकर्षवृद्ध्येति अर्धकर्षात्प्रभृति वर्धयेत्| यथोक्तविधिनेति कुटीप्रावेशिकेन विधिना| यथोक्तान् गुणानिति पूर्वप्रयोगफलश्रुतिपठि
तान्| धरणीधरसार इति उष्ट्रमुखवत्; तेन धरणीधराः पर्वताः, तेषां सारो लौहं, तद्वत्सार [१] इत्यर्थः| अविषमिति विषमविकारि||५८-६१||
| ब्राह्म रसायनम् - 2 / अभयामलकी रसायनम् - Brahma Rasayanam - 2 / Abhayamalaki Rasayanm | ||||
| 1000 Indian Gooseberries tied in seperate cloth and baked in the steam of cow MIlk till gooseberries bake d verywell. Then Indian Gooseberries deseeded and smashed, shade dried and powdered. Juice of remaining 1000 gooseberries extracted and powder of Gooseberries should be triturated and then dried once agian. Other powders mentioned should be added and triturated with Nagabala Kashayam and shadow dried. Dried goose berry Powder mixed with Honey and Ghee. This mixture is kept in mudpot which is annointed with ghee and its mouth tied and kept under Ash heap for 15 days. After all the Bhasmas should be added and used for the treatment of listed diseases. | ||||
| Sankrith Name | Scientific name | Hindi Name | English Name | Quantity |
| आमलकी फलम् - Amalaki Phalam | Emblica officinalis | आंवला का साबूत - Avla sabut | Emblic, Indian gooseberry - Dried Fruit | 2000 |
| शालपर्णी पञ्चाङ्गम् - Shaalaparni Ki Panchangam | Desmodium gangeticum | सरिवान की पंचांगम् - Sarivan ki Panchang | Desmodium - Whole Plant Cuttings | 1/8 th |
| पुनर्नवा मूलम् - Punarnava Mulam | Boerhavia diffusa | लाल पुनर्नवा पंचांग - Lal Punarnava mulam | Red Spiderling - Roots | 1/8 th |
| जीवन्ती मूलम् - 1 - Jeevanti Mulam - 1 | Leptadenia reticulata | डोडी की पंचाग - Dodi Ki Panchang | Leptadenia - Whole Plant Cuttings | 1/8 th |
| नागबला पञ्चाङ्गम् - Nagabala Panchangam | Grewia hirsuta/G. polygama | गांगेरन/ गुलशकरी की पंचांग - Gangeran / Gulshakari Ki Panchang | Grewia - Whole plant Cuttings | 1/8 th |
| ब्रह्मसुवर्चला पञ्चाङ्गम् - Brahma Suvarchala Panchangm | Drosera peltata | - | Yellowish Aquatic Plant found in Himalayan Range | 1/8 th |
| मण्डूकपर्णी / ब्राह्मी - 1 पञ्चाङ्गम् - Mandukaparni / Brahmi - 1 Panchangam | Centella asiatica | मण्डूकपर्णी / ब्राह्मी पंचांग - Mandukaparni / Brahmi Panchang | Asiatic Pennywort / Indian Pennywort / Gotukala - Whole Dried Plant | 1/8 th |
| शतावरी मूलम् - Shatavarai Mulam | Asparagus racemosus | शतावर की जड - Shatavara ki Jad | Indian asparagus - Roots | 1/8 th |
| श्वेत शंखपुष्पम् / श्वेत अपराजिता / महाश्वेता मूलम् - Shveta Shankhapushpam / Shveta Aparajita / Mahashveta Mulam | Clitoria ternatea | सफेद अपराजिता जड | Butterfly Pea, Winged- leaved Clitoria, Mezereon - White Varient Roots | 1/8 th |
| पिप्पली / मागधी / उपकुल्या / कणा / कृष्णा फलम् - Pippali / Magadhi / Upakulya/ Kana / Krushna Phalam | Piper longum | बढी पिप्पली - Badhi Pippali | Indian Long Pepper / Joborandi - Dried Fruit | 1/8 th |
| वचा मूलम् - Vacha Mulam | Acorus calamus | बच की जड - Bach ki Jad | Sweet flag - Roots | 1/8 th |
| विडङ्ग फलम् - Vidanaga Phalam | Embelia ribes | बावोबरंग / बायुविडंग के फल - Baobarang / Bayuvidanga ke Phal | Embelia - Fruits | 1/8 th |
| आत्मगुप्ता / कपिकच्चु बीजम् - Atmagupta / Kapikacchu Beejam | Mucuna prurita | कौंच बीज - Kounch Beej | Cowhage, Horse-eye Beans | 1/8 th |
| अमृता / गुडूची काण्डम् - Amruta / Guduchi Kandam | Tinospora cordifolia | गिलोय की काण्डभाग - Giloy ki Kandabhag | Heart-leaved moonsee - Stem Cuttings | 1/8 th |
| श्वेत चन्दन सारम् - Sheta Chandana Saram | Santalum album | श्वेत चन्दन लकडी - Shveta Chandana Lakadi | White Sandalwood - Pith Wood | 1/8 th |
| अगरु काण्डसारम् निर्गन्ध - Agaru Kanda Saram Nirgandha | Aquilaria agallocha | अगर/ औध की काण्डसार निर्गन्ध - Agar / Oudh Ki Kandasaar Nirgandha | Aloewood, Eaglewood, Agarwood - Heart wood without perfume | 1/8 th |
| यष्टिमधु काण्डम् - Yashtimadhu Kandam | Glycyrrhiza glabra | मुल्हेटी कि काण्डभाग - Mulheti Ka Kandabhag | Licorice / Liquorice - Stem Cuttings | 1/8 th |
| मधूक पुष्पम् - Madhuka Pushpam | Madhuca indica | महुवा के फूल - Mahuva ke Phool | Mahua tree - Flowers | 1/8 th |
| सौगन्धिक / नीलोत्पल पुष्पम् - Sougandhika / Nilotpala Pushpam | Nymphaea stellata | नीलोफर - Neelophar | Indian Blue Water lily - Flowers | 1/8 th |
| पद्म / कमल पुष्पम् - Padma / Kamala Pushpam | Nelumbo nucifera - Red | कमल के फूल - Kamal ke Phul | East Indian Lotus, Sacred Lotus - Flowers | 1/8 th |
| प्रियङ्गु पत्रपुष्प कलिका - Priyangu Patrapushpa Kalika | Callicarpa macrophylla | फूलप्रियंगु - Phul Priuangu | Large-Leaf Beauty Berry - Flower and Leaf Buds | 1/8 th |
| नागबला पञ्चाङ्ग स्वरसम् / कषायम् - Nagabala Panchanga Svaarasa / Kashayam | Grewia hirsuta/G. polygama | गांगेरन/ गुलशकरी की पंचांग के स्वरस / कषाय - Gangeran / Gulshakari Ki Panchang ki Svarasa / Kashaya | Grewia - Whole plant Cuttings | Quantity Suffecient |
| घृतम् - Ghrutam | घी - Ghee | Ghee - Clarified Butter | 2 times | |
| मधु - Madhu | शहद - Shahd | Honey | 2 times | |
| स्वर्णभस्मम् - Svarna Bhasmam | Auric Oxide - Au2O3 | स्वर्ण भस्म - Svarna Bhasma | Ash of Gold | 1/8 th |
| रजत भस्मम् - Rajata Bhasmam | Silver Oxide - Ag2O | चान्दी का भस्म - Chandi Ka Bhasm | Silver Ash | 1/8 th |
| ताम्र भस्मम् - Tamra Bhasmam | Copper oxide (CuO) | ताम्र भस्म - Tamra Bhasma | Copper Ash | 1/8 th |
| प्रवाल भस्मम् - Pravala Bhasmam | Coral calx | प्रवाल भस्म - Pravala Bhasma | Coral Calx | 1/8 th |
| लोह भस्मम् - Loha Bhasmam | Ferric / Ferrous Oxide | लोह भस्म - Loha Bhasma | Iron Ash | 1/8 th |
| Samskruta Name | Description |
| रसायनम् - Rasayanam | Pharmacological action which rejuvenate the body and delays Aging |
| अनामयत्वकरम् - Anamayatvamkaram | Drug action which prevents disease |
| आयुष्यम् - Ayushyam | Pharmacological action which prolongs lifespan |
| बलकारक / बल्य - Balakaraka / Balya | Ergogenic , strength enhancer, Tonic |
| सिद्धार्थकारि / कार्यसिद्धिकरम् - Siddharthakari | Mystic Property which completes wishes and works |
| कान्तिकारकम् - Kantikarakam | Drug action which enhances Lusture |
| श्रुति धारणम् - Shruti Dharanam | Nervine action by which humans can grasp everything by hearing once |
| आर्ष सत्व प्रवर्तनम् - Arsha Satva Pravartanam | Action which induces tranquil mind and personality who can grasp, think and create knowledge and tries to get Salvation |
| देहदार्ढ्यकरम् - Dehadardhyakaram | Body strengthening action |
| विक्रमता - Vikramata | Psychological action which induces Heroism, leadership, stability, stamina in a person |
| अविषम् - Avisham | Pharmacological property which induces immunity to poisons or toxins |
१००० नग सर्व गुण सम्पन्न आमले को दूधकी भाष्पसे सिजाकर उनके भीतरकी गुठली अलग कर दें और फिर उन्हें पीसकर छायामें सुखालें । तदनन्तर उनका चूर्ण करके उसे १ हजार आमलां के रसकी भावना दें । जब सब रस सूख जाय तो उसमें उसका आठवां भाग शालपर्णी, पुनर्नवा, जीवन्ती, नागबला (गुलसकरी), ब्रह्मसुवर्चला, मण्डूकपर्णी, शतावर, शंखपुष्पी, पीपल, बच, बायबिडंग, कांचके बीज, गिलोय, सफेद चन्दन, अगर, मुलैठी, महुवेके फूल, नीलोत्पल, कमल, मालती, फूलप्रियङ्गु और जूहीका समानभागमिश्रित चूर्ण मिलाकर उसे नागबलाके १००० पल ( ६२ सेर) रस की भावना देकर छायामें सुखा लें। और फिर उसमें उससे २ गुना घी या बराबर घी और शहद मिलाकर क्षुद्रगुड ( पतली राब ) के समान बना लें और उसे घृत रखनेके मज़बूत और चिकने पात्रमें भरकर, उसका मुख बन्द करके भूमिमें गड्डा खोदकर उसमें रख दें और राखसे दबा दें। एवं १५ दिन बाद निकालकर उसमें उसका आठवां भाग सोना, चांदी, ताम्र, प्रवाल और कृष्णलोहका चूर्ण ( भस्में ) मिलाकर सुरक्षित रखें । इसे आधा कर्ष (७ माशे ) की मात्रासे प्रारम्भ करके धीरे धीरे मात्रा बढाते हवे विधिपूर्वक प्रातःकाल सेवन करने और औषध पचने पर अग्नि-बलानुसार दूध के साथ घृतयुक्त साठी चावलेांका भात खानेसे रोग रहित दीर्घायु प्राप्त होती है।
इसे प्राचीन कालमें ऋषियोंने सेवन किया था। इसके सेवनसे अत्यन्त बलकान्ति, सन्तति और तेजकी वृद्धि होती है । मनुष्य श्रुतिधर, चट्टानके समान दृढ़ और वायुके समान् विक्रम शाली हो जाता है।
यदि शरीरमें किसी प्रकारके विषका प्रवेश हो गया हो तो वह भी इसके सेवनसे नष्ट हो जाता है।
( व्यवहारिक मात्रा--३ माशे।)
| Sl.No | Raw Material | Variant | Ratio | Quantity Required for 1000g | Unit |
|---|
| Rasa | |
|---|---|
| Guna | |
| Veerya | Ushna veerya |
| Vipaka | Madhura |
| Prabhava | |
| Anupanam | modal-content |
| Sl.No. | Disease Factor | Name of the combination | Form of the combination | Reference | Combination products | Procedure |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | विक्रमता - Vikramata - Psychological action which induces Heroism, leadership, stability, stamina in a person | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ | |||
| 2 | अनामयत्वम् (Anamayatva - Diseases free state of the body) | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ | |||
| 3 | आर्ष सत्व प्रवर्तनम् - Arsha Satva Pravartanam - Action which induces tranquil mind and personality who can grasp, think and create knowledge tries to get Salvation | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ | |||
| 4 | देहदार्ढ्यकरम् - Dehadardhyakaram - Body strengthening action | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ | |||
| 5 | कार्यसिद्धि (Karyasiddhi, Success of work) | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ | |||
| 6 | श्रुति धारणम् - Shruti Dharanam - Nervine action by which humans can grasp everything by hearing once | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ | |||
| 7 | अविषम् - Avisham - Pharmacological property which induces immunity to poisons | ब्राह्म रसायनम् - 2 - Brahma Rasayanam - 2 | च.चि.१/१/५८ |
| Disease Factors |
|---|
| Type | Operator | Value | Unit | Frequency | Duration | Comment |
|---|