Brief Description
One among Triphala specially used to treat Kapha Dosha
चरकसंहिता - सूत्रस्थानम् - २७. अन्नपानविध्यध्यायः
रसासृङ्मांसमेदोजान्दोषान् हन्ति बिभीतकम्||१४८|| स्वरभेदकफोत्क्लेदपित्तरोगविनाशनम्|
सुश्रुतसंहिता - सूत्रस्थानम् - ४६. अन्नपानविध्यध्यायः
भेदनं लघु रूक्षोष्णं वैस्वर्यक्रिमिनाशनम् |
चक्षुष्यं स्वादुपाक्याक्षं कषायं कफपित्तजित् ||२००||
निबन्धसङ्ग्रह व्याख्या (डल्हण कृत)
बिभीतकफलगुणमाह- भेदनमित्यादि| स्वादुपाक्याक्षमिति आक्षं बिभीतकफलं; कीदृक्? स्वादुपाकि||२००||
अष्टाङ्गहृदयम् - सूत्रस्थानम् - ६. अन्नस्वरूपविज्ञानीयाध्यायः
कटु पाके हिमं केश्यमक्षमीषच्च तद्गुणम्||१५८||
सर्वाङ्गसुन्दरी व्याख्या
अक्षं-बिभीतकं, पाके कटुकं शीतवीर्यं केशेभ्यो हितम्| तथा, ईषतद्गुणं,-ताभ्यां-हरीतकीधात्रीभ्यां, समाना गुणा यस्य तत्तद्गुणं किञ्चिदक्षम्| ननु, हरीतक्यादीनां स्थूलसूक्ष्मादिभेदेनानियतस्वरूपत्वात्कथमिवोपयोगः क्रियताम् ? इति केचित्| तान् ब्रूमहे| अक्षं तावदत्र कर्षप्रमाणं ग्राह्यम्| तथा च धन्वन्तरिराख्यत् (धंइघण्टौ व.१|२९२)-"बिभीतकः कर्षफलो" इत्यादि| अन्वर्था हीयं संज्ञा| कर्षं-कर्षप्रमाणं, फलं यस्य स कर्षफल इति| तदेवं बिभीतकस्य फलं यत्कर्षप्रमाणं तद्ग्राह्यमित्यवतिष्ठते| हरीतक्या अपि प्रमाणं नियतमेव| हरीतक्या अपि प्रमाणं नियतमेव| तन्त्रान्तरेऽप्युक्तम्-"नवा स्निग्धा घना वृत्ता गुर्वी क्षिप्ता तथाऽम्भसि| निमज्जेद्या प्रशस्तत्वात् गुणकृत्सा प्रकीर्तिता| नवादिगुणयुक्तत्वं तथैकत्वं द्विकर्षता| हरीतक्याः फले येनं तेनैतच्छ्रेष्ठमुच्यते||" इति| तदेवं द्विकर्षप्रमाणत्वं हरीतक्याः स्थितम्| धात्रीफलस्यपि युक्त्या नियतप्रमाणत्वमेव| तथा चोक्तं तन्त्रान्तरे "अभयैक प्रदातव्या द्वावेव तु बिभीतकौ| धात्रीफलानि चत्वारि त्रिफलेयं प्रकीर्तिता|| इति| तदेवमामलकानामर्धकर्षप्रमाणत्वमवतिष्ठते| तस्मान्नियतप्रमाणत्वं त्रिफलायाः स्थितम्|
आयुर्वेदरसायनम् व्याख्या
बिभीतकगुणानाह-कटु पाक इति| अक्षं बिभीतकम्| तद्गुणं-आमलकगुणम्| कटु पाक इति स्वादुपाकत्वापवादः| अहिममिति शीतवीर्यस्य निषेधादुष्णवीर्यत्वस्यैव प्रतिप्रसवः| ईषदित्यतिशयो निषिध्यते| स चाम्लत्वस्यैव, न पित्तकफापहत्वस्य| तस्य तन्त्रान्तरे विधानात्| यदाह सुश्रुतः (सू.अ. ४६/२००)-भेदनं लघु रूक्षोष्णं वैस्वर्यं कृमिनाशनम्| चक्षुष्यं स्वादुपाक्यक्षं कषायं कफपित्तजित्||' इति| खारणादिरपि-"कषायमधुरं शीतं लघु पित्तकफापहम्| बिभीतकफलं तस्मान्त्रिफला सार्वयौगिकी||" इति| स्वादुपाकीति,- स्वादु-मधुररसम्, पाकिपाचनम्| अत एव खारणादिना कषायमधुरमुक्तम्| शीतमिति शीतस्पर्शम्, सुश्रुतेनोष्णत्वस्योक्तत्वात्, उष्णवीर्या इति वीर्यग्रहणाच्च|
अष्टाङ्गसङ्ग्रहः - सूत्रस्थानम् - १२. द्विविधौषधविज्ञानीयः
अक्षन्तु तद्गुणान्न्यूनं कषायमधुरं हिमम्| कासश्वासगलश्लेष्मपित्तशुक्रहरं लघु|
परं केश्यस्तु तन्मज्जा शुक्रघ्नञ्च ततोऽञ्जनम्||२४||
शशिलेखा व्याख्या (इन्दु कृत)
अक्षं बिभीतकं कटुविपाकित्वादिगुणयुक्तं इर्षच्च तद्गुणं हरीतकीगुणयुक्तमित्यर्थः||२४||
कैयदेवनिघण्टु - १. ओषधिवर्ग
बिभीतको भूतवासो मधुजीवो बहेडकः | धर्मद्वेषी वसन्तातो हर्यक्षः कुशलस्तूषः ||२४१||
वासन्तोऽक्षो विन्ध्यजातस्तिलपुष्पः कलिद्रुमः | कल्पद्रुमः कर्षफलस्तुमलो रोमहर्षणः ||२४२||
अक्षं कषायमधुरं पाके पित्तकफापहम् | उष्णवीर्यं हिमस्पर्शं केश्यं वैस्वर्यजन्तुजित् ||२४३||
चक्षुष्यं भेदनं रूक्षं लघु कासविनाशनम् | अक्षमज्जा मदकरः कफमारुतनाशनः ||२४४||
द्रव्यगुणसङ्ग्रह - ५. फलवर्ग
पथ्या मज्जा तु चक्षुष्यो वातपित्तहरो गुरुः | वैभीतको मदकरः कफमारुतनाशनः ||४१||
द्रव्यगुणसङ्ग्रह - ५. फलवर्ग
अक्षं भेदनरूक्षोष्णं वैस्वर्यं क्रिमिनुत् कटु | चक्षुष्यं स्वादुपाकं च कषायं कफपित्तनुत् ||४०||
धन्वन्तरिनिघण्टु - १. गुडूच्यादिवर्ग
विभीतकः कर्षफलो वासन्तोऽक्षः कलिद्रुमः | संवर्तको भूतवासः कल्कोहार्यो बहेडक ||२४०||
विभीतकः कटुः पाके लघुर्वैस्वर्यजित्सरः | कासाक्षिवक्त्ररोगघ्नः केशवृद्धिकरः परः ||२४१||
विभीतकं कषायं च कृमिवैस्वर्यजित्सरम् | चक्षुष्यं कटुरूक्षोष्णं पाके स्वादु कफास्रजित् ||२४२||
निघण्टुशेष - १. वृक्षकाण्ड
बिभीतके भूतवासो वासन्तोऽक्षो बहेटकः ||८१||
संवर्तकः कर्षफलः कल्को हार्यः कलिद्रुमः | कर्षो दैन्यो मधुबीजो धर्मद्वेषी बिभेदकः ||८२||
निघण्टुशेषटीका व्याख्या (श्रीवल्लभगणि कृत)
बिभेति अस्माद् बिभीतकः, भियो द्वे च [हैमोणादिसू. ७८] इति तकक्, त्रिलिङ्गः, तत्र| भूतानां वासो भूतवासः| वसन्ते भवो वासन्तः, भर्तु-सन्ध्यादेरण् [सिद्ध. ६.३.८९] इत्यण्| अक्ष्णोति-व्याप्नोति अक्षः, अच्; अश्नुते वा मा-वा-वद्यमि- [हैमोणादिसू. ५६४] इति सः| वहीं प्रापणे बहते बहेटः, कपटकीकटादयः [हैमोणादिसू. १४४] इत्यटे निपात्यते, स्वार्थिके के बहेटकः||८१||
संवृत्यते अनेन संवर्तः, स्वार्थिके के संवर्तकः| कर्ष इव फलान्यस्य कर्षफलः| अक्षसामान्याद् अक्षकर्षोऽपि बिभीतके पलचतुर्थभागे च वर्तते| “कलि शब्द-सङ्ख्यानयोः” कल्यते कल्कः, भीण्-शलि- [हैमोणादिसू. २१] इति कः| ह्रियते हार्यः| कलेराश्रयो द्रुमः कलिद्रुमः| कर्षते कृषति वा कर्षः, अक्षसाम्याद्वा| दैन्यहेतुत्वाद् दैन्यः| मधु-मृष्टं बीजमस्य मधुबीजः| धर्मस्य द्वेषी धर्मद्वेषी| बिभेति अस्माद् बिभेदकः, कीचक-पेचक- [हैमोणादिसू. ३३] इत्यके निपात्यते| आह च–
बिभीतकः कर्षफलो वासन्तोऽक्षः कलिद्रुमः| संवर्तको भूतवासः कर्षो हार्यो बिभेदकः|| इति|इन्दुश्च-
अहार्यं बहुवीर्यं च तुमूलं च बिभेदकम्| इति| एतस्य लोके बहेडा इति प्रसिद्धिः||८२||
भावप्रकाश-पूर्वखण्ड-मिश्रप्रकरण - २. हरीतक्यादिवर्ग
बिभीतकस्त्रिलिङ्गः स्यान्नाक्षः कर्षफलस्तु सः | कलिद्रुमो भूतवासस्तथा कलियुगालयः ||३३||
बिभीतकं स्वादुपाकं कषायं कफपित्तनुत् | उष्णवीर्यं हिमस्पर्शं भेदनं कासनाशनम् ||३४||
रूक्षं नेत्रहितं केश्यं कृमिवैस्वर्यनाशनम् | बिभीतमज्जा तृट्छर्दिकफवातहरो लघुः |
कषायो मदकृच्चाथ धात्रीमज्जाऽपि तद्गुणः ||३५||
मदनपालनिघण्टु - १. अभयादिवर्ग
बिभीतकः कर्षफलो भूतावासः कलिद्रुमः | वासन्तोऽक्षो वृद्धजातः संवर्तस्तिलपुष्पकः ||२८||
बिभीतकः स्वादुपाकः कषायः कफपित्तजित् | उष्णवीर्यो हिमस्पर्शो भेदनः कासनाशनः ||२९||
रूक्षो नेत्रहितः केश्यो मज्जातो मदकारकः ||३०||
मदनादिनिघण्टु - २. द्वितीयगण
विभीतकः कर्षफलः कलिवृक्षः कलिद्रुमः | वासन्तको भूतावासो हरीवृक्षो वनप्रियः ||११||
चक्षुष्यः केशजनको वीर्येचोष्णे विभीतकः | स्वर्यः कफहरः श्वासकासहिक्काविनाशनः ||१२||
माधवद्रव्यगुण - १. विविधौषधिवर्ग
भेदनं कटु रूक्षोष्णं वैस्वर्यकृमिनाशनम् | चक्षुष्यं स्वादुपाक्यक्षं कषायं कफपित्तनुत् ||१०||
राजनिघण्टु - ११. आम्रादिवर्ग
विभीतकस्तैलफलो भूतावासः कलिद्रुमः | संवर्तकस्तु वासन्तः कल्किवृक्षो बहेडकः ||२३०||
हार्यः कर्षफलः कल्किधर्मघ्नोऽक्षोऽनिलघ्नकः | विभीतकश्च कासघ्नः स प्रोक्तः षोडशाह्वयः ||२३१||
विभीतकः कटुस्तिक्तः कषायोष्णः कफापहः | चक्षुष्यः पलितघ्नश्च विपाके मधुरो लघुः ||२३२||
राजवल्लभनिघण्टु - ३. माध्याह्निकपरिच्छेद
बिभीतं भेदि तीक्ष्णोष्णं वैस्वर्यं कृमिनाशनम् |चक्षुष्यं स्वादुपाकि च कषायं कफपित्तनुत् ||२०९||
सोढलनिघण्टु- नामसङ्ग्रह (प्रथम भाग) - १. गुडूच्यादिवर्ग
बिभीतके कर्षफलो वासन्तोऽक्षः कलिद्रुमः | संवर्तनो भूतवासः कलिहार्यो बहेडकः ||२३५||
बहुवीर्यस्तैलफलस्तुमुलः पवनोद्भवः |२३६|
Gallic Acid
Ellagic acid
Ethyl ester of gallic acid
Galloyl glucose
Chebulagic acid
Bellaricanin - Cardiac glycoside
Tannin
Arjunolic acid
| Sl.No | Raw Material | Variant | Ratio | Quantity Required for 1000g | Unit |
|---|
| Rasa | कषाय - Kashaya - Astringent मधुर - Madhura - Sweet कटु - Katu - Pungent |
|---|---|
| Guna | लघु गुणम् - Laghu Gunam - Drug property which induces lightness to body तीक्ष्णम् - Tikshnam - Drug action which irritates body by its Pungent quality उष्णं गुणम् - Ushna Gunam - Drug action which imparts heat रूक्ष गुणम् - Ruksha Gunam - Drug action which imparts dryness श्लक्ष्ण गुणम् - Shlakshna Gunam - Drug property which imparts smoothness द्रव गुणम् - Dravagunam - Drug action which imparts liquid state सर गुण - Saraguna - Drug action which imparts movement मृदु गुणम् - Mrudu Gunam - Drug action which imparts softness सूक्ष्म गुणम् - Sukshma Gunam - Drug property by virtue of which molecules of drug can eneter into minutetst spaces of body विशद गुणम् - Vishada Gunam - Drug action which cleanses the body |
| Veerya | Ushna veerya |
| Vipaka | Madhura |
| Prabhava | कफ निस्सारक - Kaphanissaraka - Expectorant/ Drug action which expels the sputum from respiratory tracts |
| Anupanam | रोगोपशमन अनुपानम् - Anupana according to the diseases. | modal-content
| Sl.No. | Disease Factor | Name of the combination | Form of the combination | Reference | Combination products | Procedure |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | गुल्म रोगम् - Gulma Rogam - Disease spectrum with various Abdominal swellings / tumours/ Cysts | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 2 | प्रमेहः - Prameha - Disease spectrum with increased urgency, frequency and quantity and altered quality of urine | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 3 | अश्मरि - Ashmari - Diseases with Nephrolithiasis / Renal Calculi | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 4 | पाण्डुरोगम् - Pandurogam - Disease spectrum with altered blood circulation and tissue perfusions and blood production | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 5 | अर्शस् - Arshas - Diseases with swellings and tumours at anal canal | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 6 | कफज व्याधि (Diseases associated with Kapha) | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 7 | शुक्रदोषम् - Shukradosham - Disease spectrum which affects quality and quantity of semen | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 8 | शर्कर (Ashmari) | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 9 | मेदोदर (Medodar, Fatty abdomen) | मुष्ककादि गणम् - Mushkakadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६/१७ , अ.हृ.सू.१५/३२, सु.सू.३८/२१ | ||
| 10 | योनिरोगम् (Yonirogam) | मुस्तादि गणम् - Mustadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६ / २१ , अ.हृ.सू. १५/४० , | ||
| 11 | स्तन्यरोगहर - Stanyarogahara | मुस्तादि गणम् - Mustadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६ / २१ , अ.हृ.सू. १५/४० , | ||
| 12 | स्तन्यशोधन / स्तन्य दोषहर - Stanya Shodhana / Stanya Doshahara - Breast milk Purifier | मुस्तादि गणम् - Mustadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६ / २१ , अ.हृ.सू. १५/४० , | ||
| 13 | दोष पाचनम् - Dosha Pachanam | मुस्तादि गणम् - Mustadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६ / २१ , अ.हृ.सू. १५/४० , | ||
| 14 | पाचन / आमपाचनम् - Pachanam / Amapachanam) | मुस्तादि गणम् - Mustadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६ / २१ , अ.हृ.सू. १५/४० , | ||
| 15 | कफज व्याधि (Diseases associated with Kapha) | मुस्तादि गणम् - Mustadi Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१६ / २१ , अ.हृ.सू. १५/४० , | ||
| 16 | कफज व्याधि (Diseases associated with Kapha) | कफघ्न / कफ संशमन गणम् - Kaphaghna / Kapha samshamana Ganam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.सं.सू.१५/७ , अ.हृ.सू.१४/१ , सु.सू.३८/९ | ||
| 17 | कुष्ठम् - Kushtha | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 18 | अतिस्निग्धम् - Atisnigdham - Excessively unctuous / Excessive adiposity | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 19 | सन्निपात ज्वरम् (Sannipata jvara, Disease spectrum with High grade fever, chills and sweat cycles, myalgia, inflammation of the eyes with discharge, otalgia, tinnitus, sore throat, altered sensorium, decreased cognition, cough, dyspnea, vertigo, discolore | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 20 | ज्वरघ्नम् - Jvaraghnam - Antipyretic / Febrifuge | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 21 | पाचन / आमपाचनम् - Pachanam / Amapachanam) | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 22 | पथ्यम् - Pathyam | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 23 | हृद्यम् - Hrudyam - Cardiotonic Action - Cardiotonic are drugs used to increase the efficiency and improve the contraction of the heart muscle, which leads to improved blood flow to all tissues of the body. | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 24 | मेदज व्य़ाधि (Medaja vyadhi, diseases associat | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 25 | मेदोरोग (Medoroga, Diseases associated with F | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 26 | दीपनम् - Deepanam - Eupeptic / Appetizer / stomachic / Metabolic rate accelerator | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 27 | मेदो शोषणम् - Medo Shoshanam - Pharmacological action which dries up Adipose tissue or Fat - Lipolytics | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 28 | मल शुद्धिकरम् - Mala Shuddhikaram - Pharmacological action which promotes excretion impurities from the body. 1. Cathartic and laxatives - increase the passage of stool. 2. Diuretic - Increased production of urine. | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 29 | क्षुधा जननम् (Kshudha jananam- Orexigenic) | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 30 | सकल रोगहरम् / सर्व रोगहरम् - Sakala Rogaharam / Sarva Rogaharam - Drug that can be prescribed for every disease | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 31 | आरोग्यकरम् / आरोग्यदायकम् - Arogyakaram / Arogyadayakam - Pharmaceutical action which induces State of good health | आरोग्यवर्द्धनी गुटीका / रस - Arogyavardhini Gulika / Rasa | फलम् - Phalam - Fruits | र. र. स., अ २० | ||
| 32 | प्रमेहः - Prameha - Disease spectrum with increased urgency, frequency and quantity and altered quality of urine | अष्टाङ्ग गुग्गुलु - Ashtanga Guggulu | फलम् - Phalam - Fruits | रसरत्नाकर / वृण | ||
| 33 | दुष्ट व्रणम् (Dushta Vrunam, Non healing ulcers with pus, vitiated blood, bad odor, discharge) | अष्टाङ्ग गुग्गुलु - Ashtanga Guggulu | फलम् - Phalam - Fruits | रसरत्नाकर / वृण | ||
| 34 | अपची - Apachi - Diseases with long standing, nodules over the Body which inflame, open and secrete and new crop of nodules appear | अष्टाङ्ग गुग्गुलु - Ashtanga Guggulu | फलम् - Phalam - Fruits | रसरत्नाकर / वृण | ||
| 35 | कुष्ठम् - Kushtha | अष्टाङ्ग गुग्गुलु - Ashtanga Guggulu | फलम् - Phalam - Fruits | रसरत्नाकर / वृण | ||
| 36 | नाडीव्रण - Nadivruna - Diseases with sinus. Sinus is a blind track leading from the surface down to the tissues. There may be a cavity in the tissue which is connected to the surface through a sinus. The sinus is lined by granulation tissue which may be | अष्टाङ्ग गुग्गुलु - Ashtanga Guggulu | फलम् - Phalam - Fruits | रसरत्नाकर / वृण | ||
| 37 | श्वासम् - Shvasam - Disease Spectrum with difficulty breathing | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 38 | प्रतिश्यायम् (Pratishyaya, Diseases spectrum with various nasal discharge, nasal obstruction, sneezing, headache, pain and itching in the nose, throat, loss of voice, fever, loss of taste, emaciation - All types of Rhinitis, Sinusitis, Upper respiratory tr | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 39 | अरुचि / अरसज्ञता / अरोचकम् - Aruchi / Arasajnata / Arochakam - Hypogeusia / Loss of taste / Anorexia | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 40 | गलग्रह - Galagrah - Disease spectrum with difficulty to carry out normal functions of larynx and pharynx like respiration, swallowing | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 41 | वातरोगम् /मरुत् रोगम् - Vata Rogam / Marut rogam - Disease spectrum of Movement diseases involving Musculoskeletal and Nervous System | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 42 | क्षय रोगम् / राजयक्ष्मा / शोषम् - Kshaya Rogam / Rajayakshma / Shosham - Disease spectrum with progressive emaciation or cachexia | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 43 | गुल्म रोगम् - Gulma Rogam - Disease spectrum with various Abdominal swellings / tumours/ Cysts | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 44 | कासः - Kasa - Disease spectrum with Cough | दशमूल रसायनम् - Dashamula Rasayanam | फलम् - Phalam - Fruits | सहस्रयोगम् / लेह प्रकरणम् | ||
| 45 | कुष्ठम् - Kushtha | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 46 | दद्रु - Dadru - Skin Disease spectrum with elevated, reddish , pruritic papules arranged in circular manner. | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 47 | कान्तिकारकम् / तेजस्करम् - Kantikarakam / Tejaskaram - Drug action which enhances Lusture and Glow | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 48 | कण्डू - Kandu - Itching / Pruritus | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 49 | कोठ - Kotha - Wheals, Temporary allergic skin lesions | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 50 | विस्फोटम् - Visphota, Disease spectrum with vesiculobullous formation, fever, burning sensation- Bullous Pemphigus, Herpes Zoster, Genital Herpes, Chicken pox, Dermatitis herpetiformis, Epidermolysis bullosa, Hand, foot and mouth disease) | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 51 | शीतपित्तम् - Shitapittam - Diseases spectrum with urticarial rashes, itching, burning, edema, vomiting - Urticaria, Hypersensitivity reactions | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 52 | उदर्दम् - Udardam - Skin lesions which are elevated, Pain full , pruritic, reddish. These skin lesions relapses mostly in winter and associated with vomiting, fever, burning sensations. | हरिद्रा खण्डम् - 1 - Haridra Khandam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | भै. र. । शीतपित्ता.; धन्व. | शीतपित्त | ||
| 53 | कापाल कुष्ठम् - Kapala Kushtham - Skin disease spectrum with blackish red coloured, dry, Painful, thin lesions | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 54 | औदुम्बर कुष्ठम् - Oudumbara Kushtham - Disease spectrum characterized by skin lesions with red color, discolored hairs, pain, itching,- lepromatous Leprosy | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 55 | मण्डल कुष्ठम् (Mandala Kushtham) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 56 | ऋष्यजिह्वा कुष्ठम् - Rushyajihva Kushtham | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 57 | पुण्डरीक कुष्ठम् (Pundarika kushtha, Skin disease spectrum with red bordered papules and plaques) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 58 | सिध्म कुष्ठम् (Sidhma Kushtham) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 59 | काकणक कुष्ठम् - Kakanaka Kushtham | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 60 | एक कुष्ठम् - Eka kushtham - Diseases with extenssive exfoliative desquamating skin disease with absence of sweating - Atopic dermatitis | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 61 | चर्माख्य कुष्ठम् - Charmakhya Kushtham - Diseases with thick, rough skin | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 62 | पामा (Pama, White/dull white/yellowish black | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 63 | विपादिका - Vipadika - Cracked Heel and Palm | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 64 | विस्फोटम् - Visphota, Disease spectrum with vesiculobullous formation, fever, burning sensation- Bullous Pemphigus, Herpes Zoster, Genital Herpes, Chicken pox, Dermatitis herpetiformis, Epidermolysis bullosa, Hand, foot and mouth disease) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 65 | चर्मदल कुष्ठम् - Charmadala Kushtham | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 66 | अलसक कुष्ठ (Alasaka kushtha, Skin disease with itchy, reddish, papular knots all aver the body) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 67 | दद्रु - Dadru - Skin Disease spectrum with elevated, reddish , pruritic papules arranged in circular manner. | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 68 | शतारु(Shataru, Skin disease with reddish discoloration, burning and painful ulcerations - Dry eczema) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 69 | किटिभ (Kitibha, skin diseases with black disc | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 70 | विचर्चिका (Vicharchika, Skin disease characte | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 71 | वातरक्त (Vatarakta) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 72 | अर्दितम् - Arditam - Disease spectrum with Facial paralysis, Bells palsy, Transient ischemic attack, Hemi Paresis | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 73 | उपदंशम् - Upadamsham - Disease spectrum with penile lesions | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 74 | श्लीपदम् - Shleepada - Disease spectrum with Progressive edema of the lower limb starting from groin to foot, fever and finally resulting in deformity with hard edema. | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 75 | करसुप्ति - Karasupti - Anesthesia or Hypoesthesia of hands - Hand Numbness | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 76 | सुप्तिः / सुप्तता - Supthi / Suptata - Numbness / Insensibility of any part of the body | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 77 | पक्षाघातः / एकाङ्ग रोगम् - Pakshaghata / Ekanga Rogam - Disease spectrum with hemiparesis, hemiplegia, Loss of strength in half side of the body | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 78 | मेदोरोग (Medoroga, Diseases associated with F | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 79 | नेत्ररोग (Netraroga, Eye diseases) | महा मञ्जिष्ठादि /बृहत् मञ्जिष्ठादि कषायम् - Maha Manjisthadi / Brihat Manjisthadi kashayam | फलम् - Phalam - Fruits | शा.म.२/१३९-१४४ | ||
| 80 | पित्तज कास (Pittaja kasa ) | मण्डूकपर्णी / ब्राह्मी - 1 पञ्चाङ्गम् - Mandukaparni / Brahmi - 1 Panchangam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.हृ. चिकित्सास्थानम् - ३. कासचिकित्सिताध्यायः | ||
| 81 | हृद्रोग (Hrudroga, Diseases of heart) | मण्डूकपर्णी / ब्राह्मी - 1 पञ्चाङ्गम् - Mandukaparni / Brahmi - 1 Panchangam | फलम् - Phalam - Fruits | अ.हृ. चिकित्सास्थानम् - ३. कासचिकित्सिताध्यायः | ||
| 82 | दारुण/कृछ्रसाध्य आमवात (Daruna/ Kashtasadhya Amavata) | त्रिफलादि लोहम् - Triphaladi Loham | फलम् - Phalam - Fruits | भै.र.। आमवात | ||
| 83 | पाण्डुरोगम् - Pandurogam - Disease spectrum with altered blood circulation and tissue perfusions and blood production | त्रिफलादि लोहम् - Triphaladi Loham | फलम् - Phalam - Fruits | भै.र.। आमवात | ||
| 84 | हलीमकम् - Halimaka - Disease spectrum with yellowish, dark yellowish, greenish discoloration of skin, with loss of stamina and Energy, emaciation, altered cognition, reduced hunger, fever, malice, burning sensation, thirst, vertigo - Advanced liver diseas | त्रिफलादि लोहम् - Triphaladi Loham | फलम् - Phalam - Fruits | भै.र.। आमवात | ||
| 85 | परिणाम शूलम् - Parinama shulam - Disease spectrum with pain abdomen during the digestion of the food | त्रिफलादि लोहम् - Triphaladi Loham | फलम् - Phalam - Fruits | भै.र.। आमवात | ||
| 86 | विषम ज्वर - Vishama jvara - Disease spectrum with remittent fever | त्रिफलादि लोहम् - Triphaladi Loham | फलम् - Phalam - Fruits | भै.र.। आमवात | ||
| 87 | सर्वाङ्ग शोथ/ शोफ - Sarvanga shotha - Anasarca, Edema | त्रिफलादि लोहम् - Triphaladi Loham | फलम् - Phalam - Fruits | भै.र.। आमवात | ||
| 88 | शूल (Shula) | तीक्ष्णजायस लोहम् - Tikshnajayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | शब्दकल्पद्रुमम् - Shabdakalpadrumam | ||
| 89 | शूल प्रशमनम् - Shula Prashamanam - Analgesic | तीक्ष्णजायस लोहम् - Tikshnajayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | शब्दकल्पद्रुमम् - Shabdakalpadrumam | ||
| 90 | कुक्षि शूलम् (Kukshi Shulam, Disease spectrums with colic abdominal pain- Renal/biliary colic, abdominal angina, abdominal infections) | तीक्ष्णजायस लोहम् - Tikshnajayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | शब्दकल्पद्रुमम् - Shabdakalpadrumam | ||
| 91 | परिणाम शूलम् - Parinama shulam - Disease spectrum with pain abdomen during the digestion of the food | तीक्ष्णजायस लोहम् - Tikshnajayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | शब्दकल्पद्रुमम् - Shabdakalpadrumam | ||
| 92 | अङ्गशूलम् - Angashulam - Disease spectrum with stabbing type of pain all over the body | तीक्ष्णजायस लोहम् - Tikshnajayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | शब्दकल्पद्रुमम् - Shabdakalpadrumam | ||
| 93 | पाण्डुरोगम् - Pandurogam - Disease spectrum with altered blood circulation and tissue perfusions and blood production | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 94 | हृद्रोग (Hrudroga, Diseases of heart) | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 95 | कुष्ठम् - Kushtha | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 96 | अर्शस् - Arshas - Diseases with swellings and tumours at anal canal | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 97 | कामला - Kamala - Disease spectrum with yellowish discolouration ok skin, sclera, nails, yellowish to red urine and feces, altered Sensorium, burning sensations, altered digestion, weakness, emaciation, lethargy, tastelessness | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 98 | सर्वाङ्ग शोथ/ शोफ - Sarvanga shotha - Anasarca, Edema | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 99 | अजीर्णम् / अविपाकम् - Ajeernam / Avipakam - Disease spectrum with Indigestion | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 100 | कासः - Kasa - Disease spectrum with Cough | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 101 | श्वासम् - Shvasam - Disease Spectrum with difficulty breathing | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 102 | प्रमेहः - Prameha - Disease spectrum with increased urgency, frequency and quantity and altered quality of urine | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 103 | स्थौल्यम् - Sthoulyam - Obesity - BMI 30.0 to 40 | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 104 | उदर रोगम् - Udara Rogam - Diseases with abdominal Distention due to Various Causes | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 105 | प्लीह रोगम् / प्लीहोदरम् / प्लीह वृद्धिः - Pliha Rogam / Pleehodaram / Pleeha Vruddhi - Disease spectrum with enlarged spleen | नवायस लोहम् - Navayasa Loham | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता, चिकित्सास्थानम् - १६. पाण्डुरोगचिकित्सितम्, सुश्रुतसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १२. प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्, अष्टाङ्गसङ्ग्रहः चिक | ||
| 106 | कामला - Kamala - Disease spectrum with yellowish discolouration ok skin, sclera, nails, yellowish to red urine and feces, altered Sensorium, burning sensations, altered digestion, weakness, emaciation, lethargy, tastelessness | कटुकरोहिण्यादि चूर्णम् - 1 - Katukarohinyadi Churnam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एकविंशस्तरङ्गः | ||
| 107 | कामलाहरम् - Kamalaharam - Drug property which cures Jaundice | कटुकरोहिण्यादि चूर्णम् - 1 - Katukarohinyadi Churnam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एकविंशस्तरङ्गः | ||
| 108 | Hepatic Jaundice | कटुकरोहिण्यादि चूर्णम् - 1 - Katukarohinyadi Churnam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एकविंशस्तरङ्गः | ||
| 109 | Post Hepatic Jaundice / Obstructive Jaundice | कटुकरोहिण्यादि चूर्णम् - 1 - Katukarohinyadi Churnam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एकविंशस्तरङ्गः | ||
| 110 | क्रिमि रोग (Krimi roga) | विडङ्गादि चूर्णम् - 2 - Vidangadi Churnam - 2 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एक्रविंशस्तरङ्गः | ||
| 111 | सर्वाङ्ग शोथ/ शोफ - Sarvanga shotha - Anasarca, Edema | विडङ्गादि चूर्णम् - 2 - Vidangadi Churnam - 2 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एक्रविंशस्तरङ्गः | ||
| 112 | अर्शस् - Arshas - Diseases with swellings and tumours at anal canal | विडङ्गादि चूर्णम् - 2 - Vidangadi Churnam - 2 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एक्रविंशस्तरङ्गः | ||
| 113 | ग्रहणी रोगम् - Grahani rogam - Disease spectrum with altered digestion, absorption and excretion | विडङ्गादि चूर्णम् - 2 - Vidangadi Churnam - 2 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एक्रविंशस्तरङ्गः | ||
| 114 | प्लीह रोगम् / प्लीहोदरम् / प्लीह वृद्धिः - Pliha Rogam / Pleehodaram / Pleeha Vruddhi - Disease spectrum with enlarged spleen | विडङ्गादि चूर्णम् - 2 - Vidangadi Churnam - 2 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एक्रविंशस्तरङ्गः | ||
| 115 | पाण्डुरोगम् - Pandurogam - Disease spectrum with altered blood circulation and tissue perfusions and blood production | विडङ्गादि चूर्णम् - 2 - Vidangadi Churnam - 2 | फलम् - Phalam - Fruits | रसतरङ्गिणी - एक्रविंशस्तरङ्गः | ||
| 116 | अपस्मार (Apasmara, seizure diseases with alte | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 117 | अपस्मारहरम् - Apasmaraharam - Anti epileptic | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 118 | उन्मादम् - Unmadam - Disease spectrum with altered mental health of a person | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 119 | उन्मादहरम् - Unmadaharam - Drugs which cure psychiatric disease spectrum | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 120 | सर्वाङ्ग शोथ/ शोफ - Sarvanga shotha - Anasarca, Edema | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 121 | उदर रोगम् - Udara Rogam - Diseases with abdominal Distention due to Various Causes | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 122 | गुल्म रोगम् - Gulma Rogam - Disease spectrum with various Abdominal swellings / tumours/ Cysts | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 123 | अर्शस् - Arshas - Diseases with swellings and tumours at anal canal | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 124 | पाण्डुरोगम् - Pandurogam - Disease spectrum with altered blood circulation and tissue perfusions and blood production | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 125 | पाण्डुरोगहरम् - Pandurogaharam - Drug action which cures disease spectrum with altered blood circulation and tissue perfusion | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 126 | कामला - Kamala - Disease spectrum with yellowish discolouration ok skin, sclera, nails, yellowish to red urine and feces, altered Sensorium, burning sensations, altered digestion, weakness, emaciation, lethargy, tastelessness | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 127 | कामलाहरम् - Kamalaharam - Drug property which cures Jaundice | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 128 | हलीमकम् - Halimaka - Disease spectrum with yellowish, dark yellowish, greenish discoloration of skin, with loss of stamina and Energy, emaciation, altered cognition, reduced hunger, fever, malice, burning sensation, thirst, vertigo - Advanced liver diseas | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 129 | धन दारिद्र्य (dhana daridrya ) (poverty) | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 130 | भूतग्रहम् / भूतोन्मादम् / आधिज उन्मादम् / आगन्तुज उन्मादम् - Bhutagraham / Bhutonmadam / Adhija Unmadam / Agantuja Unmadam - Altered mental health or altered personality enforced due to supernatural spirits | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 131 | चातुर्थिक ज्वरम् - Chaturthika jvaram - Disease spectrum associated with Quartan fever. | महत् पञ्चगव्य घृतम् / महा पञ्चगव्य घृतम् - Mahat Panchagavya Ghrutam / Maha Panchagavya Ghrutam | फलम् - Phalam - Fruits | चरकसंहिता,चिकित्सास्थानम् - १०. अपस्मारचिकित्सितम् / अष्टाङ्गसङ्ग्रहः,उत्तरस्थानम् - १०. अपस्मारप्रतिषेधः अष्टाङ्गहृदयम्, उत्तरस्थानम् - ७. अपस्मारप्रतिषेधाध्यायः | ||
| 132 | स्थौल्यम् - Sthoulyam - Obesity - BMI 30.0 to 40 | त्रिफलादि तैलम् - 1 - Triphaladi Tailam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | सुश्रुतसंहिता - चिकित्सास्थानम् - ३७. अनुवासनोत्तरबस्तिचिकित्सितम्, चक्रदत्तम् - स्थौल्याधिकारम् - Chakradattam - Sthoulyadhikara वंङ्ग सेन / बृहत् निघण्टु रत्नाकर / वृंन्द माधवम् / भावप्रकाशम् / योग रत्नाकरम् / गदा निग्रहम् / भैषज्य रत्नावली - मेदोरोगम् , बृहत् योग तरङ्गिणी। तरङ्गः. १०४ | ||
| 133 | आलस्यम् - Alasyam - Apathy / laziness / sloth - reluctance to work or make an effort | त्रिफलादि तैलम् - 1 - Triphaladi Tailam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | सुश्रुतसंहिता - चिकित्सास्थानम् - ३७. अनुवासनोत्तरबस्तिचिकित्सितम्, चक्रदत्तम् - स्थौल्याधिकारम् - Chakradattam - Sthoulyadhikara वंङ्ग सेन / बृहत् निघण्टु रत्नाकर / वृंन्द माधवम् / भावप्रकाशम् / योग रत्नाकरम् / गदा निग्रहम् / भैषज्य रत्नावली - मेदोरोगम् , बृहत् योग तरङ्गिणी। तरङ्गः. १०४ | ||
| 134 | कफज व्याधि (Diseases associated with Kapha) | त्रिफलादि तैलम् - 1 - Triphaladi Tailam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | सुश्रुतसंहिता - चिकित्सास्थानम् - ३७. अनुवासनोत्तरबस्तिचिकित्सितम्, चक्रदत्तम् - स्थौल्याधिकारम् - Chakradattam - Sthoulyadhikara वंङ्ग सेन / बृहत् निघण्टु रत्नाकर / वृंन्द माधवम् / भावप्रकाशम् / योग रत्नाकरम् / गदा निग्रहम् / भैषज्य रत्नावली - मेदोरोगम् , बृहत् योग तरङ्गिणी। तरङ्गः. १०४ | ||
| 135 | कण्डू - Kandu - Itching / Pruritus | त्रिफलादि तैलम् - 1 - Triphaladi Tailam - 1 | फलम् - Phalam - Fruits | सुश्रुतसंहिता - चिकित्सास्थानम् - ३७. अनुवासनोत्तरबस्तिचिकित्सितम्, चक्रदत्तम् - स्थौल्याधिकारम् - Chakradattam - Sthoulyadhikara वंङ्ग सेन / बृहत् निघण्टु रत्नाकर / वृंन्द माधवम् / भावप्रकाशम् / योग रत्नाकरम् / गदा निग्रहम् / भैषज्य रत्नावली - मेदोरोगम् , बृहत् योग तरङ्गिणी। तरङ्गः. १०४ |
| Disease Factors |
|---|
| Serial Number | Title | Result |
| 1 | Phytochemistry and medicinal potential of the Terminalia bellirica Roxb. (Bahera) | An updated literature survey revealed that T. bellirica has a diverse pharmacological spectrum. This has been used in Ayurveda, Siddha, Chinese medicine etc, because of having important phytoconstituents viz., Gallo-tannic acid, bellericanin, ellagic acid, gallic acid, termilignan, thanni lignan, flavone and anolignan B, Tannins, ellagic acid, ethyl gallate, galloyl glucose and chebulaginic acid, phenyllemblin, - sitosterol, mannitol, glucose, fructose and rhamnose. Because of these compounds, it shows many of the pharmacological activities such as antisecretory, analgesic, antihypertensive, antidiarrhoeal activity, antimicrobial activity, antidiabetic, antioxidant, antiulcer, antipyretic, hepatoprotective, anticancer, angiogenesis, antidepressant-like activity. It is antiurolithiatic. It is useful in the treatment of gastric ulcer, constipation, general debility, piles etc. still, it has actually not been explored comprehensively. Thus it T. bellirica has the antibacterial potential to derive novel antimicrobial agents for the treatment of various infections for developing new medicines. It can be exploited differentially by the pharmaceutical industry. It has antioxidant potential and many health benefits. The extracts of T. bellirica also has promising anticancer ingredients but the promising active principles and the underlying mechanism by which there is such activity in T. bellirica needs to be further investigated. T. bellirica is a promising angiogenic agent. T. bellirica and also have a nephroprotective effect. It can prevent the deposition of CaOx crystal in the kidney. The seedling derived explants have been used for micropropagation as they are easy to establish in culture. In T. bellerica, MS medium containing 1.5 mg/L-2.0 mg/L BAP was the best for culture initiation while 1-2.0 mg/L BAP was most suitable for shoot multiplication. Best shooting response was observed on media containing BAP and IBA (Auxin) and widely used for root induction hormone. T. bellirica genotypes revealed a high level of RAPD variations in the population. |
| 2 | Terminalia bellirica (Gaertn.) roxb. (Bahera) in health and disease: A systematic and comprehensive review | A broad spectrum in vitro and in vivo studies suggested various biological and pharmacological effects, including antioxidant, anti-inflammatory, immunomodulatory, antimicrobial, hepatoprotective, renoprotective, antidiabetic, anti-hyperlipidemic, and anticancer activities. Diverse bioactivities of T. bellirica have been ascribed to the presence of many bioactive phytochemicals, such as glucoside, tannins, gallic acid, corilagin, ellagic acid, ethyl gallate, galloyl glucose, chebulagic acid, and arjunolic acid. |
| 3 | Pharmacological activities of Baheda (Terminalia bellerica): A review | Terminalia bellerica Roxb (combretaceae) is found widely throughout the Indian subcontinent, Sri Lanka, South- East Asia, Bangladesh as a medicinal plant. Plant and plant parts are used in the traditional system of medicines like Ayurveda, Siddha, Unani & Chinese medicine. The plant is constituted of Glucoside, Tannins, Gallic acid, Ethyl Gallate, Chebulinic acid which serves as an antioxidant, antimicrobial, antidiarrheal, anticancer, antihypertensive, hepatoprotective& antipyretic agent. This review sites the information on pharmacological activities of Terminalia bellerica which may serve as a source for further research studies. |
| 4 | Protective Role of Terminalia bellirica (Gaertn.) Roxb Fruits Against CCl4 Induced Oxidative Stress and Liver Injury in Rodent Model | The medicinal plant, Terminalia bellirica (Gaertn.) Roxb. is widely used in the traditional Indian system of medicine like Ayurveda for centuries in the treatment of various ailments owing to it’s rejuvenating as well as health promoting effects. The present study evaluates protective role of aqueous acetone extract of T. bellirica fruits (AATB) against CCl4 induced liver toxicity in animal model. The liver damage was assessed by liver function markers including ALT, AST, ALP, GGT, LDH, total bilirubin, total protein, albumin, globulin and albumin-globulin ratio. The levels of MDA, ROS, and NO along with the tissue antioxidants were evaluated to assess hepatic oxidative stress and level of lipid peroxidation. Treatment with AATB prior to the exposure of CCl4 significantly reduced the damage when compared to the control rats. The outcome of the present study advocates the traditional use of the plant as ethnic food and health tonic. |
| 5 | Antioxidant and antidiabetic activities of Terminalia bellirica fruit in alloxan induced diabetic rats | Antidiabetic activity of extracts was studied in alloxan-induced diabetic rats by monitoring the body weight, blood glucose, lipid profile and other biochemical parameters for 28 days. In diabetic rats both the extracts showed a restorative effect on body weight and blood biomarkers such as glucose, creatinine, total protein, total cholesterol, LDL, HDL, triglyceride, urea and uric acid. The ethyl acetate extract also exhibited superiority over the aqueous extracts during in vivo antidiabetic assays. The results revealed that T. bellirica fruit extracts possess antioxidant, α-amylase inhibitory and antidiabetic activities and hence it could be useful for the management of hyperglycemia and oxidative stress. |
| 6 | Neuroprotective Activity of Methanolic extract of Terminala bellerica Fruit against Aluminium Chloride and Haloperidol Induced Amnesia in Mice | In vitro AChEs assay, METB showed IC50 34.5µg/ml and also significantly reduced brain AChE. In addition, it exhibited remarkable radical chloride induced amnesia animal models and moderate inhibitory activities. The results demonstrate that the anti-amnesic effect of METB may be mediated via antioxidant capabilities, as well as inhibition of AChEs and due to the presence of various terpenoids, flavonoids and phenols as active constituents. Conclusion: Furthermore Terminalia bellerica ayurvedic plant can be used in various neurological disorders. |
| Type | Operator | Value | Unit | Frequency | Duration | Comment | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Adult Dosage | सूक्ष्म चूर्णम् - Sukshma Churnam - Fine Powder | <= | 6 | g | 3 times / day | 15 days | |
| कषायम् - kashayam - Decoctions | <= | 100 | ml | 1 times / day | 15 days | ||
| Child Dosage | सूक्ष्म चूर्णम् - Sukshma Churnam - Fine Powder | <= | 3 | g | 3 times / day | 15 days | |
| कषायम् - kashayam - Decoctions | <= | 50 | ml | 1 times / day | 15 days |